Ale ano, odsun byl v pořádku, proti tomu snad nikdo nic nenamítá. Mám na mysli organizovaný odsun. V pořádku však rozhodně nebyla ta první, divoká část odsunu a s tím související střílení žen a dětí. Tyto dvě fáze je nutné důsledně rozlišovat. A řeči o kolektivní vině neobstojí. Její zastánci ukazují hlavně svoji ubohost.

Samozřejmě, že se sudetským Němcům v Československu nedařilo nejhůře. Průšvih se ale stal hned na počátku, kdy v . 1919 byly krvavě potlačeny jejich demonstrace. Pak už kytičky na hroby těch obětí vykonaly své.

Dozvídám se v této diskuzi některé, pro mne nové, informace. Že Slovenské národní povstání vlastně ani nebylo (docela rád bych viděl zdroj takové informace). Dále, že první republika sudetské Němce nesmírně utlačovala i když mohli volit, být voleni a podílet se na vládě a i když je nikdo nijak neomezoval, co se týče jazyka, kultury, názorů. Dozvěděl jsem se, že si vlastně za Mnichov 1938 můžeme sami. Dozvěděl jsem se, že i ti Slováci byli do Československa naverbováni jaksi proti své vůli a my jsme je vytrhli z náruče milovaných Maďarů.

Co mne ale udivilo nejvíce, byla informace, že za vyhlášením Československa v podstatě stojí česká lůza. A k tomu pár informací:

1) Masaryk v roce 1918 dosáhl příslibu uznání Československa od mocností Dohody,

2) Československé legie byly uznány za spojeneckou armádu,

3) Československou národní radu uznaly státy Dohody za budoucí základ vlády v rozmezí srpna až října 1918,

4) 17. října byla prezidentovi USA zaslána Washingtonská deklarace,

5) 18. října obdržel švédský velvyslanec v USA odpověď prezidenta Wilsona na nótu císaře Karla I. v níž autonomii slovanským národům považuje za nedostatečnou,

6) 20. října je americkým velvyslanectvím v Paříži Edvardu Benešovi úředně sdělena odpověď prezidenta Wilsona rakousko-uherské vládě, že mír bude možný pouze za podmínky samostatnosti pro Čechoslováky a Jihoslovany.

7) 28. října se v Ženevě sešla delegace Národního výboru v čele s Karlem Kramářem s Edvardem Benešem a jednali o vyhlášení samostatnosti Československa a téhož dne večer vydal Národní výbor Zákon o zřízení samostatného československého státu.

Pánové, je třeba připomínat nejrůznější problematická období, rozhodnutí a činy, ale proč se stále stavět do pozice, že jsme to my, kteří se stále musíme za něco omlouvat. Buďme na sebe, na svoji historii a na naše předky taky trochu hrdí. Náš národ není ani o nic lepší ani horší než národy jiné. Omlouvám se za delší příspěvek, ale zdejší diskuze mne k němu vyprovokovala.

No, jak to vypadá, začíná se nám tady rozvíjet pokračování (před)válečné propagandy o krutém československém státě a oprávněnosti stanoviska většiny tehdejších Němců. Německý nacionalismus zřejmě tehdy neexistoval, natož nějaké sympatie k nacismu. Uvidíme, kdo vlastně zanějaký čas bude moci za druhou světovou, Češi jsou jedněmi z horkých kandidátů.

Že to odporné Československo zajišťovalo i pro své německé občany taková práva a svobody, o kterých se jejich krajanům pod Hitlerem ani nezdálo, to je samozřejmě nepodstatné.

Stejně tak existoval český nacionalismus.. Nikdo ani já zde nepíše o krutém Československém státě. Pouze se zde snažíme vysvětlit, že tehdejší stát se k německé menšině choval jak slon v procelánu a výsledkem byl rok 1938. Není pravda, že všichni sudetští  Němci měli příklon k nacismu. O tom neměli ani páru, pouze chtěli připojení k Německu, kde věřili, že se budou mít lépe.  Byli i  sudetští Němci, kteří nesouhlasili s Hitlerem a skončili v koncentračním táboře, byli také ti, co emigrovali a bojovali na straně spojenců. Svět není jenom černý a bílý. To jak se dá zmagořit národ, by  mohli vyprávět Češi a Slováci a těch bylo podstatně více než Němců ze Sudet. Trestal někdo Slováky za to, že se přiklonili k Hitlerovi, že s ním bojovali proti  Polákům a SSSR, že to byl jediný stát, který Němců platil za odvoz židovské obyvatelstva do koncetračních táborů?

Můžete mi říct v čem konkrétně byli sudetští Němci občany druhé kategorie? Jaká práva jim byla upírána?

Jak se mělo Československo tedy jmenovat? Předchozí mocnářství mělo také docela jednoduchý název i přesto, že těch národů v ní žilo daleko více.

pardon, to je reakce na příspěvek pana Koláře.

a) Němci se dodnes omlouvají, nikdy se žádný národ v historii tolik neomlouval, b) Bělobrádek neučinil žádnou omluvu, jen položil věnec na paměť nevinných obětí, c) aféru z toho dělají pouze novináři a pak komunistická luza, která vyřvává cosi o přepisování historie, asi té její, rudé a mnohokrát přepsané jak egyptský palimpsest.

Váš pohled je dosti zjednodušený.

Sudetští Němci samozřejmě OBČANY DRUHÉ KATEGORIE BYLI. Již samotný vznik Československa byl dosti těžko akceptovatelným krokem ve stylu "o nás bez nás". 

Na území vznikajícího státu tyto hlavní národnosti (nikoli menšiny):

6,5 milionů Čechů (počítaje v to Moravany a Slezany)

3 miliony Němců

2 miliony Slováků

Kromě nich tu bylo hodně Maďarů (3/4 milionu), přidali se Rusíni (1/2 milionu) a k židovské národnosti se hlásilo necelých 200 tisíc osob. K jiným národnostem pak patřilo na 1/4 milionu osob.

Československo vzniklo tedy jako skutečně mnohonárodnostní stát, jehož název v tomto kontextu zní dosti nelogicky. Legitimity názvu i jakéhosi posunutí Němců do role menšiny se dosáhlo umělým vytvořením tzv. československé národnosti, která v žádném případě neodpovídala reálnému stavu věcí, neboť ještě před vyhlášením samostatné republiky měli Slováci výhrady ke státnímu uspořádání, kterých se drželi až k neslavnému vyhlášení klerofašistického Slovenského štátu.

Zde je nutno podotknout, že zatímco situace v Sudetech se v předkrizovém období dvacátých let situace konsolidovala, slovenští národovci klidní nebyli nikdy. Teprve později, až hospodářská krize, která postihla Sudety více než zbytek území Česka, podpořila vznik Henleinovy Sudetendeutsche Heimatsfront a až nastávající SdP za podpory Hitlera dosáhla rozpuštění všech dalších sudetoněmeckých stran, se Sudety posunuly na vlnu separatismu a vazby na Hitlerovu NSDAP.

Zatímco na Slovensku byl separatistický proces spontánní a jakmile Hitler přišel s nabídkou na samostatný stát s podporou Říše, Slováci okamžitě kývli. Z čehož vyplývá, že historické soudy se dělají velmi špatně. A to jsem zde nezmínil velmi zajímavý proces nástupu nacismu v Německu.

Zde je nutno podotknout, že  situace v Sudetech senikdy nekonsolidovala. Protiprávně v Sudetech, kde měla většinu německá menšina,byli z práce vyhazováni němečtí úředníci a na jejich místo byli dosazováníčeští úředníci. Masaryk  Němce ze Sudet nazval kolonizátory, přesto, ževětšina průmyslu byla v rukách německých majitelů, takzvané české sklo bylovyráběno v továrnách, které měly německé majitele, a vyráběli její němečtídělníci. Pozemková reforma nejvíce postihla Sudety a v důsledku tétoreformy přicházeli do Sudet čeští osídlenci. Němci byli přizvání do vlády podeseti letech. V době hospodářské krize, která nejvíce postihla Sudety,neudělal stá pro tuto oblast nic, ale naopak vydal nařízení, že státní podporudostane ta továrna, která má nadpoloviční většinu českých dělníků. Například v Mostěse stavělo nové nádraží a Němci z okolí zde nedostali práci, ale byli napráci dovážení dělníci ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi. To vše dokázalHitler mistrně využít a česká vláda ani zde neudělala nic.