Vědci, spadněte ze sluníčkových vavřínů

Se zájmem jsem si přečetl výzvu "Vědci proti strachu a lhostejnosti". Považuji ji za zbytečně poplašně popisující dosavadní nálady v naší společnosti a vyjadřující nepochopení našich "elit" nad tím, co se děje.

Ve výzvě se praví o prudkém nárůstu xenofobních nálad ve společnosti. Dočetl jsem se, že naše společnost ztrácí lidskost a zdravý rozum.

Buď žiji v jiném světě, stýkám se s jinými lidmi a vnímám nějakou jinou, asi virtuální, realitu a nebo jsem možná prostě jenom hloupý a nedokážu dohlédnout dále do budoucnosti a ocenit kulturní obohacení, které nám migranti z jiných světadílů jsou připraveni nabídnout.

Neberu akademikům jejich názor a pohled na svět, jen si myslím, že je naprosto chybný. Že mají lidé strach z cizího je podle mého názoru vlastnost přirozená celému lidstvu po celou historii. Přitom ale strach neberu automaticky za předstupeň xenofobních nálad, ale jako pocit, který je třeba mít, abychom byli ostražití a abychom si nenechali zbortit postoje, životní hodnoty, kulturu a tradice, které po generace budovali naši předci. Přesně ty postoje, životní hodnoty, kulturu a tradice, které jsou vlastním nám a které jsou dobré pro nás a které se, a to v klidu připouštím, mohou zdát divné a pobuřující lidem z jiných částí světa a z jiných civilizací. Že by ale tady nyní výrazně rostl počet xenofobních násilných činů, to skutečně nevnímám.

Jsem dalek toho tvrdit, že všechny atributy této naší civilizace jsou zdaleka nejlepší pro celý svět. Nejsou. Byl jsem a stále jsem velkým kritikem nejrůznějších snah o export demokracie euroatlantického střihu do zemí v jiných částech světa. Nejsem ani příznivcem mísení kultur a náboženství v konkrétním státě. Jsem přesvědčen, že pokud vedle sebe v jednom státě žijí lidé různého náboženského vyznání, které právě odráží často i rozdílné životní hodnoty, pak to spíše vyvolává spory, násilí a občanské války. V docela nedávné době jsme to mohli vidět třeba na Balkáně. A já si zkrátka nemyslím, že by většina z lidí, kteří nyní směřují do evropských států, byla připravena přistoupit a akceptovat životní hodnoty občanů evropských států, že by byla připravena přijmout křesťanství nebo respektovat ateisty. Spíše se mi zdá, že chtějí užít sociálních systémů evropských států, dokud ještě "zdroje jsou".

Akademici ve své petici též vyslovují názor, že společnost ztrácí lidskost a zdravý rozum. Zde si zahraji na egoistu, protože i z výše zmíněných rozdílností v životních hodnotách, postojích a náboženství podle mého zdravý rozum spíše velí k velké obezřetnosti. Zdravý rozum mi napovídá, že řečeno slovy Vladimíra Špidly "zdroje jsou", ale jsou omezené. A já, zcela egoisticky, chci, abych si z těch zdrojů co největší díl ukousnul já, moje děti, další moje rodina. Bylo by totiž tragickým omylem myslet si, že můžeme naším relativním bohatstvím zachránit svět. Už nyní jsou sociální systémy mnoha evropských velmi napjaté a tím, že z nich bude sát větší počet lidí, tím se situace rozhodně nezlepší.

A pojem lidskosti? Ten má zjevně pro nás jiný význam než pro jiné lidi. Co je pro nás lidskost, je pro jiné projevem slabosti. I vnímání tohoto pojmu je rozdílné mezi lidmi různého vyznání a i to ve finále může vyvolat problém.

Problémem je, že nejsme stejní. Problémem je, že jakákoliv společnost, jakkoliv relativně bohatá, nemůže zachránit jinou společnost. Problémem je, že myšlenka všeobecné lásky, míru a otevřenosti je utopií. Mezi lidmi vždy byly nesváry, zejména kvůli náboženství a pokud do evropských států směruje migrační vlna takového rozsahu, jak jsme svědky, pak je nanejvýš pravděpodobné, že problémy vzniklé z prostého neporozumění kvůli civilizačním odlišnostem budou častější a násilnější. Bohužel pro nás všechny.